Tom po transplantaci na náboru

Měl jsem veliké štěstí!

Před rokem a půl jsem se rozhodl po shlédnutí videa s vyléčeným hasičem, že sám vstoupím do registru dárců kostní dřeně. Potřeboval jsem nějaký impuls a teď jsem ho měl. Pročetl jsem dokumenty a postup v případě dárcovství. Trochu jsem se seznámil s onemocněním, které se mnohdy nedá léčit jinak, než transplantací kostní dřeně. Proč bych nemohl být právě já ten hrdina, který někomu zachrání život? Navíc mně samotnému to neublíží. Můžu zachránit třeba někomu tátu od rodiny…

Neuplynul ani týden a začal jsem se cítit hodně unaveně, natékaly mi nohy a nevěděl jsem, co se to děje. Zašel jsem do nemocnice s tím, že k obědu budu doma. Domů jsem se vrátil za 74 dnů po několika chemoterapiích, transplantaci kostní dřeně a se změněnou krevní skupinou. O mém dárci vím jen to, že je z Německa a je mu 31 let. On toho o mně neví víc. Český registr je zatím malý a často se pro pacienty musí hledat ve světě. Přičemž geneticky nejblíže nám jsou okolní země. Kdyby se pro mě dárce nenašel, tak bych neměl šanci na přežití.

Transplantace člověka srazí na dno svých sil, ale za život to stojí.

Teď po roce a půl se můžu v září opět vrátit do práce. Můžu dělat věci jako dříve a být se svoji rodinou.

Ten, co mi poslal svoje krvetvorné buňky, je určitě hrdina!

„S Tomášem jsme se seznámili na facebooku, kde se hojně sdílela jeho výzva ke vstupu do registru. Napsali jsme si pár zpráv a od té doby už zůstali v kontaktu. 

Zjistili jsme, že je zaměstnanec Škoda Auto v Kvasinách a hodně lidí z našeho týmu naopak v Mladé Boleslavi, kde jsme zrovna chystali naši první náborovou akci. Slíbili jsme Tomášovi, že dorazíme i k nim a za rok jsme připravili akci na Rychnovsku, kde se k nám Tom připojil. Plánujeme společně navštívit školy a sdílet dál myšlenku dárcovství, moc se na to těšíme.“